sobota 28. září 2013

Domácí houstičky



Houstičky obzvláště vypečené od kamarádky Martiny.
Několik základních surovin, dvakrát 5 minut práce, něco přes hodinu kynutí a chvilka pečení. Nic víc není potřeba a můžete mít doma tyhle luxusní zlaté houstičky.




Domácí houstičky



  • 500 g hladké mouky
  • 50 g sádla
  • 12 g soli
  • 21 g čerstvého droždí = půl kostičky
  • 375 ml ohřátého mléka (původně bylo 275 ml, ale asi deci jsem musela přidat)
  • půl lžičky cukru na kvásek

1. Do misky rozdrobíme droždí, přidáme cukr a zalijeme troškou teplého mléka. Necháme vzejít kvásek.

2. Do mísy prosijeme mouku, přidáme sůl, sádlo, kvásek a většinu zbylého mléka. Všechno smícháme a pokud je potřeba, ještě dolijeme mléko. Vypracujeme hladké těsto, poprášíme lehce moukou a necháme aspoň 20 minut kynout.

3. Těsto vyklopíme na vál a rozdělíme jej napůl, každou půlku znovu napůl a vzniklé 4 díly znovu napůl. Máme 8 dílů, z nichž každý rozdělíme na třetiny. Vzniklo nám 24 stejných kousků těsta. Každý z nich rukama rozválíme na tenkého hada. Třetinu hada odkrojíme a jedním koncem ji položíme do středu zbytku hada. Jedním z krajních pramenů začneme plést copánek. Konec posledního pramene založíme dospod, aby se houstičky nerozplétaly. Skládáme rovnou na plech.

4. Překryjeme folií, necháme 45 minut odpočívat a nakynout.

5. Do trouby vložíme hrnek s vodou (housky se pečou v páře) a předehřejeme ji na 230°C.


6. Každou z housek potřeme vodou a posypeme hrubou solí, mákem, kmínem, semínky nebo je necháme holé.

7. Pečeme 11 minut do zlatova.


Marti, moc děkuju. Konečně jsem je dneska vyzkoušela a recept je fantastický! Dvě jsem zbouchala s máslem ještě teplé rovnou nad plechem :-D




Dobrou chuť všem! 
Verča









pátek 27. září 2013

Rámeček s mušlemi aneb vzpomínky na léto

Léto je za námi. Bohužel. Tak dlouho jsme letos čekali na teplo a hezké počasí a tak rychle to zase uteklo.
Naštěstí většině z nás zůstanou krásné vzpomínky a mnoho z nich třeba na fotkách.

Možná jste si z dovolené kromě fotek přivezli i nějaké ty mušličky nebo kamínky a já si Vám dnes dovoluji nabídnout jednoduchý návod, jak je využít, aby jen neležely v poličce.




Co bude potřeba:


  • dřevěný rámeček
  • mušle a drobné kamínky
  • tavná pistole
  • lesklý lak ve spreji nebo bezbarvý lak na nehty
  • a hlavně ty nejkrásnější fotky :-)

1. Pokud je potřeba, mušle propláchněte teplou vodou, abyste je zbavili zbytků soli a písku, a nechte je dobře oschnout.

2. Z rámečku vyjměte zadní desku i krycí sklo. Tavnou pistolí nalepte mušle a kamínky na celou plochu rámečku. Lepidlo nanášejte pečlivě pouze na hrany mušliček v co nejmenším množství, aby nebylo vůbec vidět.

3. Po důkladném vystydnutí a zatuhnutí lepidla celý rámeček přelakujte. Buď každý kousek zvlášť jednou vrstvou průhledného laku na nehty, nebo celý rámeček najednou dvěma vrstvami laku ve spreji. První vrstvu nezapomeňte nechat dle návodu na plechovce dobře zaschnout několik hodin, než nanesete další vrstvu. S množstvím laku ze spreje to při nanášení nepřehánejte, jinak bude stékat a tvořit kapky.

4. To nejtěžší nakonec - vyberte tu nejhezčí vzpomínku na fotce a vložte do rámečku.



Tvořte a pište jak se Vám dařilo ;-) Krásný večer!
Verča




středa 29. května 2013

Rovný šev na čepici

Za poslední měsíce se mi sešlo pár mailových dotazů na návod na základní hladkou čepici a hlavně na rovný šev. Jsem moc ráda, že ke mně máte takovou důvěru a chodíte sem pro radu. S tímhle záměrem jsem kdysi blog zakládala - podělit se o fígle získané většinou opětovným páráním a zkoušením.

Metodou pokus-omyl jsem přišla i na způsob, jak udržet rovný šev na háčkované čepici a pro snazší pochopení (a na žádosty Andrejky :-)) jsem nakreslila i schema.

Šipka označuje směr háčkování, tenká černá čára pomyslně odděluje začátek a konec řady. Všechna oka ve stejné barvě jsou součástí jedné řady.



Použijte takový háček, jaký uvádí výrobce na adjustační pásce vybrané příze. Pokud hodně utahujete, zkuste o 0,5 až 1 číslo větší.


Řada 1 (černá): Čepičku vždy začínám 3 řetízkovými oky a do prvního oka (třetí oko od háčku) vmáčknu 12 DS. Může to být ale i 10 nebo 14 DS, záleží jak utahujete. Každou řadu ukončuji PO a další řadu začínám dvěma ŘO.

Řada 2 (fialová): 2 ŘO a do každého oka uháčkuji 2 DS. Ukončím PO.


Toto zdvojení vypadá jako "V" - je to zároveň místo, kde budete zdvojovat i v dalších řadách, a to takto:

Řada 3 (červená): 2 ŘO, do prvního oka 1 DS, do druhého oka 2 DS. Toto opakujte až do konce řady. Ukončete PO.

Řada 4 (zelená): 2 ŘO, do prvních dvou ok po 1 DS, do třetího oka 2 DS. Opět opakujte do konce řady a ukončete PO.

A tak dále...

A jak dlouho rozšiřovat?

Změřte metrem obvod dětské hlavičky a vydělte ho číslem 3,14 (pí). Číslo, které Vám vyjde, je průměr, kterého má základní "placka" dosáhnout. Mám zkušenost, že je lepší placku udělat o něco menší, než toto vypočítané číslo.

V momentě, kdy placka dosáhne požadovaného průměru, přestanete přidávat a v dalších řadách už budete háčkovat jen 1 DS do každého oka (modrá řada ve schematu) a pokračujete, dokud nemá čepička požadovanou délku.

Délka čepice je vzdálenost od nejvyššího bodu na hlavě (temene) pod uši. Nejlépe ji změříte přímo na modelu :-), nebo podle nějaké starší čepice.

Maily pište dál! Ráda se dovídám, kdo vlastně na můj blog chodí, co právě tvoří a jaké má úspěchy. Těším se!



Verča





neděle 14. dubna 2013

Povlak na polštář do Výměny

Poslední Výměna (doufám, že jen na nějakou dobu) je za mnou. V Ajčině Háčkovací Výměně jsem pro Marťulu uháčkovala povlak na polštář.



Pro přední stranu jsem vybrala waflový vzor, zadní strana je hladká - jen samé krátké sloupky. Háčkovaný je dvojitě z mé oblíbené bambusové příze Panda.


Aby nebyl jen celý bílý, přidala jsem dřevěné knoflíky s drobnými kvítky. Jsou úžasné, pro mě láska na první pohled :-).

Marťula už mi psala krásný e-mail, že se jí povlak líbí a hned si do něj běžela koupit polštář.
A tak jsem spokojená i já!

Pěkný zbytek neděle.
Verča




sobota 6. dubna 2013

Jarní podnos

"Jaru až pod nos" chce se mi dodat. Už nevím, co dělat, aby se uráčilo přijít i do našich končin. Ale někdy co si člověk neudělá sám... ;o)
Dobrá nálada a chuť kutit mě naštěstí skoro nikdy neopouští a toto je další z nápadů, které mi vyskakují z hlavy.




Po delší pauze měli v Ikea opět v prodeji  dřevěný podnos s bílým dnem. Už jsem dekorovala dva stejné jako dárky a teď přišla řada i na mě.




Odšroubovala jsem čelo a vyjmula dno. Vybrala jsem si motiv z ubrousku a na podnose potřela Herkulesem o něco větší plochu, která tvarem odpovídá motivu. Lepidlo jsem nechala přes noc zaschnout.




Mezitím jsem měla spoooustu času na vystřižení motivu nůžkami na nehty. 




Po pár hodinách sezení a piplání bylo hotovo. 
Z vystřiženého ubrousku jsem oddělila obě spodní vrstvy. Barevný motiv jsem přiložila na místo, překryla pečicím papírem a přežehlila žehličkou nastavenou na nejvyšší teplotu.





Desku jsem přelakovala dvěma vrstvami bezbarvého lesklého laku ve spreji, aby se dal podle potřeby otírat. Pak už jsem jen vrátila dno do rámu a přišroubovala čelo.

Podnos je celkem rozměrný a v polici jsem na něj nenašla vhodné místo. Tak musí viset. :o)
Na zadní stranu jsem přibila obrazové očko a bylo hotovo.



Decoupage pomocí žehličky, kterou jsem poprvé viděla u Moniky Brýdové v "Loskutákovi", je vhodná především pro velké rovné plochy. Při klasické decoupagi by se ubrousek snadno nakrabatil a podnos by nebyl hladký.



Pěkné tvoření!
Verča